Hory - cestopisy, fotografie, akce,...

Nízké Tatry (NA sněžnicích)

Jen co jsem pookřál po akci na Malé Fatře, už jsme s Jirkou plánovali další akci. Nakonec Nízké Tatry - druhý pokus. Před měsícem jsme z toho ustoupili kvůli 4. stupni lavinového nebezpečí a zvolili Malou Fatru. Bohužel nám chyběl den na to, abychom šli klasickou hřebenovku sedlo Čertovica - Ďumbier - Chopok - Chabanec - Ďurková - Liptovská Lúžná.

Fotky naleznete na serveru rajče.

V neděli (19.4.) pozdě večer jsme dojeli na parkoviště Srdiečko (Chopok Juh), kde jsme přespali v autě. V pondělí jsme brzy ráno vyrazili nahoru. Půjčení pořádných sněžnic TSL se mi vyplatilo. Pěkně se zakusovali do zmrzlého sněhu a hned od prvních metrů mi bylo jasné, že to bude jiné kafe než na mých "retro" sněžnicích. Jirka stoupal v mačkách(spíše je chtěl vyzkoušet, než že by to bylo nutné). S cestou jsme si moc nelámali hlavu a šli přes Kosodrevinu přímo nahoru (po černé sjezdovce) až na Chopok (2024 m). A že to byl pořádný výšlap. Výhled z vrcholu nám vzal dech, byla krásně vidět značná část Nízkých Tater, ale i Západní a Vysoké Tatry a další pohoří. Na Kamenné chatě malý kousek pod vrcholem jsme nechali těžké bágly a šli po červené turistické značce (hřebenovka) na cca 2 hodiny vzdálený Ďumbier (2043 m). Cesta to nebyla složitá (pozvolné klesání a stoupání, většinu terénu ještě pokrýval sníh, který postupně v krásném počasí tál). Jak jsme se před chvílí kochali pohledem z Chopku na Ďumbier, tak teď to bylo přesně obráceně. Paráda. Nechybělo vrcholové pivo. :) Kousek jsem si ještě zašli("zabloudili") na vrchol Štiavnica (2025 m), odkud je krásný výhled na masivy Ďumbier a Chopok a jejich skalnaté, prudce se svažující severní stěny. Také se nám poštěstilo zahlédnout větší stádo kamzíků. Zpět přes Ďumbier jsem se vrátili stejnou cestou na Kamennou chatu pod Chopkom, kde jsme měli na 2 noci ubytování. Večer jsme ještě jednou vyběhli nad chatu na Chopok, abychom viděli západ slunce. Jenže koho by napadlo, že bude zapadat přímo nad tou příšernou meteorologickou stanicí vedle! :) Tento den převýšení: 1700m, vzdálenost 14 km.

 

V úterý jsme se vydali západním směrem po červené hřebenové značce. Přes nedaleký vrchol Dereše (poslední dvoutisícovka, 2004m) jsme pokračovali na vrchol Polana (1890m) a dále k vrcholu Kotliska (1937m). Jde se poměrně jednoduchým terénem, bez velkého převýšení. Počasí (jasno) i viditelnost bylo ještě lepší než předchozí den. Kotliska bývají označována jako nelehké místo. Přechází se zde příčně poměrně prudký jižní svah. Ve špatném počasí (na sněhu) to musí být "maso!" Odtud to bylo k našemu cíli - vrcholu Chabanec (1955 m) už jen kousek pozvolným stoupáním. Z vrcholu byl pěkný výhled mj. dále na hřeben směr Ďurková, kde však sněhu poměrně rychle ubývalo. Tam bychom naše sněžnice už moc nevyužili. Zpět jsme se vraceli stejnou cestou(cca 4 hodiny). Večer za odměnu na chatě pivko a guláš. Převýšení tento den cca 1200m, 18km.

 

Oba jsme se shodli, že nejhezčí partie této části Nízkých Tater je okolí vrcholu Skalka (1980m). Jinak jsou vrcholy Dereše, Chopok i Ďumbier (překvapivě) velmi podobné. Bylo to pohodové putování na sněžnicích za krásného počasí...

Mik (6. 5. 2009)

 

© Mik 200x - 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode