Hory - cestopisy, fotografie, akce,...

Grossvenediger   (22.-24.10.2010)

čas: nahoru cca 9:30 hodin, dolu cca 5:30 hodin (oboje včetně přestávek)
převýšení: cca 2200 m
obtížnosti: technicky nenáročné

Tato akce potvrdila pravidlo, že akce neplánované jsou mnohdy lepší než akce plánované třeba půl roku dopředu. Že pojedeme do rakouského pohoří Vysoké Taury (Hohe Tauern) bylo rozhodnuto den před odjezdem. Předpověď i lavinovka vypadali slibně.

V pátek po poledni jsme se 3 sjeli kousek od Benešova, po cestě jsme čtvrtého nabrali v Nových Hradech a přes Linec, Salzburg a falbertauernský tunel jsme po cca 8 hodinách parkovali na bezplatném parkovišti (ale malém – v sezoně musí být jistě přeplněné) nad obcí Hinterbichl na samém konci údolí Virgental. Nepříjemným překvapením byly tři dodávky cestovky ze Slovenska (jinak nikde nikdo po celý víkend). V ten moment jsme vytušili, že winterraum v chatě Defreggerhaus bude plný. Noc na sobotu jsme přečkali ve stanu přímo na parkovišti.

V sobotu jsme chtěli dojít k chatě Defreggerhaus (2962m) a pokud by to podmínky dovolily tak rovnou i na vrchol Grossvenediger (3666m), náš cíl. Z parkoviště jsme vycházeli chvilku po šesté ranní. Cesta k první chatě – Johannishütte (2121m; zde není žádný winterraum ani nic podobného!) utíkala celkem rychle. Většina tohoto úseku se jde po prašné silnici pro auta. Ta byla již kousek nad parkovištěm zasněžená. Někdo uvádí, že tento úsek je nekonečný. U Johannishütte jsme byly po necelých 2 hodinách. Nad touto chatou se již jde po užší a klikaté pěšině, ale stále snadným terénem. Od Johannishütte k chatě Defreggerhaus nám to trvalo 3 hodiny. Ve věcmi Slováků přeplněném (ale tu dobu liduprázdném) winterraumu jsme nechali většinu výbavy, nasvačili se a již „nalehko“ pokračovali cca čtvrt hodiny nad chatu k začátku ledovce. Počasí snad nemohlo být lepší - prostě nešlo nejít dále. Výhledy široko daleko. I když mně už docházely síly. Vrchol Grossvenedigeru byl krásně vidět. Cesta po ledovci byla vyšlapaná (děkujeme na Slovensko). Na ledovci bylo jinak asi 30 cm nového sněhu. No a ledovec byl prakticky bez trhlin anebo nebyly vidět. :) Po cestě k vrcholu jsme postupně potkali snad 5 „ledovcových družstev“ - všechno samozřejmě Slováci z dodávek v údolí. Počasí bylo stále fajn, zatáhlo se jen na chvíli – to hned teplota klesala rychle pod nulu a orientace po ledovci byla složitější. Problematický (dle průvodců a jiných článků na webu) může být snad poslední kratší úsek před vrcholovým křížem (hlavně při velkém množství nově napadlého sněhu). Cesta z Defreggerhausu na vrchol nám trvala 3 hodiny. Kluci by to zvládli rychleji, já toho ale měl „plný kecky.“ Výhled z vrcholu do okolí na celé pohoří Vysoké Taury, ale i Dachstein atd. byl vynikající. Padlo vrcholové pivo, focení. Zpět k chatě Defreggerhaus to již šlo o poznání rychleji, k chatě to trvá asi 2 hodiny. Noc jsme mohli naštěstí přečkat v jakémsi bývalém chlívku vedle winterraumu (stan jsme z parkoviště netahali). Ráno tam byly 4 stupně.

Dolů do údolí k autu nám to trvalo 3:15 hodin. Jde se po stejné cestě jako nahoru. Supr výlet aneb: koho by napadlo, že se povede něco takovéhoto tak pozdě na podzim. Michal

 

PS: Nepočítejte s tím, že si z této tůry zavoláte domů či pošlete SMS (anebo zavoláte pomoc!). Signál mizí již kousek za parkovištěm.

© Mik 200x - 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode